Sochy mýtických postav v kolonádě

Květné zahrady v Kroměříži

 

 

 

     244 m dlouhá kolonáda v Květné zahradě byla postavena v letech 1670-75 dle projektu vídeňského císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, který od roku 1666 pracoval ve službách biskupa Karla Lichtenštejna - Kastelkorna. Sochy jsou připisovány gdaňskému mistru Michalu Mandíkovi, ale zřejmě jde o skupinu kameníků, z nichž někteří znali italskou tvorbu.

    Byla postavena jako obdoba římských zahradních vil, které plnily funkci rodových galerií antických památek. Je zde 44 soch, kromě mýtických postav jsou zde i historické osobnosti jako např. Caesar, Augustus, Alexandr Makedonský či Seneca a alegorie stavů v římské společnosti jako např. kněz, senátor či otrok. Sochy jsou na podstavcích popsány, takže není pochyb o tom, koho to autor zobrazil. Některé z nich (Pora, Medulina) jsou mi neznámé a nenašel jsem je zatím ani v literatuře. S nadhledem je však třeba brát i mytologické znalosti autorů soch, jak se ukáže v dalším.

     V závorce za tučným řeckým názvem bude uveden, pokud existuje, i římský název příslušné postavy.

 

 

 

Proporční kánony

    

     Řečtí sochaři se snažili dát sochám formu ideálního člověka. Pokusili se proto matematicky definovat ideální proporce lidského těla. Autorem prvního tzv. proporčního kánonu je Polykleitos v 5. století pnl. Polykleitův kánon dělí postavu na 7 dílů, přičemž hlava má velikost jednoho dílu. Autorem druhého kánonu byl v polovině 4. století pnl. Lýsipos. Lýsipův kánon dělí postavu na 8 dílů, přičemž hlava má opět velikost jednoho dílu. Lýsipovská postava je protáhlejší než Polykleitovská a má menší hlavu. Kroměřížské sochy vycházejí pravděpodobně z Polykleitova kánonu, neboť si každý při jejich reálné obhlídce všimne na první pohled, že mají vůči tělu poměrně velké hlavy.

 

 

 

 

     Apollón (Apollo), všimněte si hada na sloupku, který nepatří k typickým Apollónovým atributům a vavřínového listí v rozkroku. Zde mívají osoby mužského pohlaví po vzoru Adamově zpravidla list fíkový.

 

 

     Krásný mladý muž s obvyklým fíkovým listem. Podle popisu na podstavci je to bůh Pan (Faun). Na rozdíl od řady jeho soch to zde vůbec není chlupatá, kozonohá a ocasatá bytost s růžky, ale docela pohledný mladík. Reprezentuje spíše archetyp Apollóna.

 

 

     Další pohledný mladý muž, dle popisu na podstavci je to satyr Marsyás s flétnou a kůží přes ramena. Po ohonu, který neodmyslitelně patří k satyrům i k silénům zde však není ani památky, po růžcích či zvířecích uších také ne. A tak nevím nevím. Správně zobrazený Marsyas by reprezentoval spíše archetyp Pana, ale zde je to archetyp Herma, který bývá občas zobrazován také s flétnou.

 

 

 

     Asklépios (Aesculap). Takřka typické zobrazení tohoto boha s hadem na holi a s miskou.

 

 

 

     Dionýsos (Bacchos). Opět typické zobrazení, v pravé ruce thyrsos, přes rameno kůže a v levé ruce hrozny víny. Pozornější pozorovatel zde najde i malého levharta majícího v tlamě hrozen.

    Thyrsos je hůl s šiškou na konci zpravidla ovinutá břečtanem.

 

 

     Demétér (Ceres). Opět typické zobrazení - oblečená bohyně drží v ruce klasy.

 

 

     Artemis (Diana), poněkud méně oblečená než Demétér, ale na místo svých typických atributů tj. luku, šípů, toulce či divokého zvířete drží v ruce svitek. Ten však patří spíše múzám nebo Athéně.

 

 

     Nymfa - přírodní bytost. Tato zobrazuje archetyp Artemis, všimněte si zde jejich podobnosti. Jiné nymfy zobrazují zase archetyp Afrodíté.

 

 

     Héra (Juno). O totožnosti této bohyně svědčí pouze poněkud upravený nápis na podstavci.

 

 

     Athéna (Minerva) s typickou přilbou na hlavě a velkým hadem za nohama.

 

 

     Afrodíté (Venus, Venuše) s vázou či džbánem a poodhaleným prsem.  

 

 

     Múza milostné poezie Erató představuje archetyp Afrodíté. Jejím typickým atributem je kithara nebo lyra.

 

 

     Múza hudby a lyrické poezie Euterpé, říká nápis na podstavci. Zde drží v ruce svitek. Jejím typickým atributem je však flétna. Podle výrazu obličeje představuje tato socha archetyp Persefoné.

 

 

     Múza tragedie Melpomené drží zpravidla v ruce divadelní masku a má okolo hlavy břečťanový vínek. Zde má v ruce pravděpodobně rydlo, které je ovšem atributem múzy epických zpěvů Kalliopé. Ale bez ohledu na tyto nesrovnalosti představuje archetyp Persefoné.

 

 

     Múza astronomie Uránia říká nápis na podstavci zřetelný i na tomto obrázku. V ruce však drží flétnu - typický atribut múzy lyriky a hudby Euterpé. Představuje však archetyp Persefóné. 

 

 

     Hermafrodítos zde není zobrazen jako oboupohlavní bytost, ale jako pohledný, jemný až zženštilý muž s úzkými rameny a širokou pánví. Představuje archetyp Dionýsa.

Hlavní menu