Sochy mýtických postav v kolonádě

Květné zahrady v Kroměříži

244 m dlouhá kolonáda v Květné zahradě byla postavena v letech 1670-75 dle projektu vídeňského císařského architekta Giovanniho Pietra Tencally, který od roku 1666 pracoval ve službách biskupa Karla Lichtenštejna - Kastelkorna. Sochy jsou připisovány gdaňskému mistru Michalu Mandíkovi, ale zřejmě jde o skupinu kameníků, z nichž někteří znali italskou tvorbu.

Byla postavena jako obdoba římských zahradních vil, které plnily funkci rodových galerií antických památek. Je zde 44 soch, kromě mýtických postav jsou zde i historické osobnosti jako např. Caesar, Augustus, Alexandr Makedonský či Seneca a alegorie stavů v římské společnosti jako např. kněz, senátor či otrok. Sochy jsou na podstavcích popsány, takže není pochyb o tom, koho to autor zobrazil. Některé z nich (Pora, Medulina) jsou mi neznámé a nenašel jsem je zatím ani v literatuře. S nadhledem je však třeba brát i mytologické znalosti autorů soch, jak se ukáže v dalším.

V závorce za tučným řeckým názvem bude uveden, pokud existuje, i římský název příslušné postavy.

Proporční kánony

Řečtí sochaři se snažili dát sochám formu ideálního člověka. Pokusili se proto matematicky definovat ideální proporce lidského těla. Autorem prvního tzv. proporčního kánonu je Polykleitos v 5. století pnl. Polykleitův kánon dělí postavu na 7 dílů, přičemž hlava má velikost jednoho dílu. Autorem druhého kánonu byl v polovině 4. století pnl. Lýsipos. Lýsipův kánon dělí postavu na 8 dílů, přičemž hlava má opět velikost jednoho dílu. Lýsipovská postava je protáhlejší než Polykleitovská a má menší hlavu. Kroměřížské sochy vycházejí pravděpodobně z Polykleitova kánonu, neboť si každý při jejich reálné obhlídce všimne na první pohled, že mají vůči tělu poměrně velké hlavy.

Apollón (Apollo), všimněte si hada na sloupku, který nepatří k typickým Apollónovým atributům a vavřínového listí v rozkroku. Zde mívají osoby mužského pohlaví po vzoru Adamově zpravidla list fíkový.

Krásný mladý muž s obvyklým fíkovým listem. Podle popisu na podstavci je to bůh Pan (Faun). Na rozdíl od řady jeho soch to zde vůbec není chlupatá, kozonohá a ocasatá bytost s růžky, ale docela pohledný mladík. Reprezentuje spíše archetyp Apollóna.

Další pohledný mladý muž, dle popisu na podstavci je to satyr Marsyás s flétnou a kůží přes ramena. Po ohonu, který neodmyslitelně patří k satyrům i k silénům zde však není ani památky, po růžcích či zvířecích uších také ne. A tak nevím nevím. Správně zobrazený Marsyas by reprezentoval spíše archetyp Pana, ale zde je to archetyp Herma, který bývá občas zobrazován také s flétnou.