Sochy mýtických postav

v pavilónu U třech Grácií

 

 

     Pavilón U tří Grácií se nachází v Lednicko-Valtickém areálu nedaleko od Prostředního rybníka směrem na Charvátskou Novou Ves. Tvoří jej polokruhovitá kolonáda s 12 iónskými sloupy. V prostoru mezi sloupy stojí sochy věd a múz, které vytvořil Josef Klieber. Které to konkrétně jsou, se mi nepodařilo zjistit. Takže to bude opět dobré cvičení na poznávání archetypů.

    V pomyslném středu kruhu, jehož částí je kolonáda, stojí sousoší tří antických bohyní vytesané z jednoho velkého kamene Leopoldem Fischerem. Říká se mu od nepaměti Tři grácie, ale jak za chvíli uvidíme, tři grácie to nejsou.

    Na některých obrázcích nejsou příliš zřetelné atributy zobrazených božstev. Což až tak nevadí, protože je důležité prohlížet si skutečné sochy a to ze všech stran. Jejich fotografie k určení mnohdy nestačí.

 

 

 

 

    Mladý muž s hlavou v ruce a torzem u nohou, u nohy úhloměr a dláto. Pravděpodobně Alegorie sochařství, z archetypálního pohledu je to Apollón.

     A anglický klasický archeolog John Boardman ve své knize Řecké umění (Odeon, Praha 1975) dodává: "Fíkový list je důsledkem novodobé prudérie."

 

 

    Žena s klasy v hlavě a malým hranolkem. Pravděpodobně Alegorie zemědělství či bohatství, archetyp Démétér.

 

 

    Smutná žena dívající se vzhůru s dvěma flétnami u pravé nohy. Socha představuje Múzu lyrického zpěvu Euterpé. Podle funkce i vzhledu zobrazuje archetyp Persefóné.

 

 

    Smutná žena s malířskou paletou v ruce. Pravděpodobně Alegorie malířství, archetyp Persefóné.

 

 

    Tento mladý, zamyšlený a nahý muž s lyrou a vavřínovým věncem kolem hlavy je Apollón. Lyra, vavřínový věneček a nahota jsou časté atributy tohoto boha.

 

 

Vousatý muž středního věku s obnaženou horní částí těla držící v ruce tyč obtočenou hadem. Toto je velmi častá podoba boha lékařství Asklépia.

 

 

 

    Žena se stočeným svitkem papíru v ruce a svitkem (plánkem) rozvinutým na sloupě. Zřejmě Alegorie architektury, Podle funkce by se mělo jednat o archetyp Athény, zasnění však mluví ve prospěch archetypu Persefóné.

 

 

     Žena se svitkem papíru v ruce. Pravděpodobně Múza historie a písemnictví Kleio. Archetyp Persefóné.

 

 

     Tato mladá žena s kytkou v pravé ruce a s věnečkem kolem hlavy i v levé ruce představuje pravděpodobně Alegorii zahradnictví či růstu vegetace. ajejí výraz je jiný, než u několika předchozích, představuje archetyp Afrodíté. Součástí věnečků jsou i růže, častý atribut této bohyně.

 

 

    Mladý muž se svitkem papíru. Představuje zřejmě Alegorii nějaké mužské mentální disciplíny, je jich mnoho, těžko říct které, když další atributy chybí. Z archetypálního pohledu je to Apollón.

 

 

    Tři Grácie, řecky Charitky. Bohyně půvabu, společenského života a veselí. Toto je jejich časté zobrazení. Od nich pochází půvab věcí i činností. Proto dělali společnost nejen Afrodítě a Hermovi, ale i Héfaistovi a Athéně. Nejčastěji se jmenovaly Eufrosyné (Dobromyslná), Thaleia (Kvetoucí) a Aglaia (Skvělá).

 

 

     Tři bohyně držící se okolo krku podobně, jako je zvykem zobrazovat Charitky. Z průvodce vím, že se jedná o Afrodítu, Athénu a Artemis.

 

 

    Totéž sousoší z jiného pohledu. Která je však která? Ta stojící nejblíže k nám drží v ruce helmu. Jediná bohyně, která občas nosí helmu je Athéna. Ta za ní, kterou na obrázku takřka nevidíme, má přes rameno pruh látky a v ruce drží růži. Růže je atributem Afrodíty. A ta třetí nemá u sebe nic, zbývá však Artemis. 

     Kdybych však nevěděl, že se jedná o uvedené tři bohyně, byl bych na pochybách. Artemis se totiž na veřejnosti neobnažuje a tak by mne napadlo, že jsou to Athéna (vlevo), Afrodíté (vpravo) a Héra (uprostřed) soutěžící o zlaté jablko s nápisem "nejkrásnější nechť jej vezme". Athéna bývá na sochách i na obrazech takřka vždy oblečená. Tato soutěž byla údajně jedna z mála situací, kdy se světu ukázala nahá. 

 

Hlavní menu