Kyselost a autopatie

.

   Čím podpořit autopatii? V podstatě jakoukoli metodou pro zlepšení zdraví. Staré čínské přísloví nám připomíná, že ať je otcem našich problémů kdokoliv, matkou je vždy strava. V případě autopatie nejde ani o jídlo jako takové, ale o požívání takové stravy, aby se v organismu nevytvářelo příliš kyselé prostředí. O tom se jednoduše přesvědčíme indikátorovým papírkem. Na obrázku vidíte vlevo nepoužitý a vpravo použitý papírek. Vlastní indikační ploškou je (žlutý) čtvereček uprostřed. Budeme zkoumat naše sliny. Při měření postupujeme takto: Ráno si vypláchneme ústa, trochu předkloníme hlavu a kmitáme jazykem doprava doleva tak dlouho, až se nám pod jazykem vytvoří dostatečné množství slin. Tyto necháme přes ret stéct na indikátorový papírek. Pak na něj pohlédneme proti světlu a srovnáme barvu, kterou má nyní čtvereček uprostřed s barvou okolních obdélníčků. Je-li vše vcelku v pořádku, měl by se indikační čtvereček zbarvit do červena. Podobně, jak je to na obrázku. Červená až červenofialová barva indikuje pH nad 7 (mírně zásadité), žlutá pH pod 7 (kyselé). Žlutý indikační čtvereček je na stupnici v poloze pH = 6.8.

 Pokud máme pH sliny příliš kyselé, můžeme do svého pitného režimu slabý roztok jedlé sody (bicarbony), roztok Tepperweinovy odkyselovací směsi nebo tzv. živou vodu.
.
Kurt Tepperwein je autorem knihy "Pryč s kyselostí" a jím navržená odkyselovací směs má tyto složky:

10  dílů    fosforečnan sodný                    
10  dílů    hydrouhličitan draselný                
100 dílů   uhličitan vápenatý
80   dílů   hydrouhličitan sodný
50   dílů   uhličitan hořečnatý
.
V Brně se dá tato směs koupit v podobě půlkilogramového balení v lékárně u Nemocnice u Svaté Anny v rohu Mendlova náměstí. Její požívání během dne však dělalo některým lidem problémy spočívající v tom, že natrávený obsah žaludku byl touto směsí částečně neutralizován. A tím potrava setrvávala v žaludku nepřiměřeně dlouho. Proto bych doporučoval požívat roztok (suspenzi) této směsi v teplé vodě brzy ráno nalačno.
.
Co se týče populárnějšího měření pH moči, chtěl bych podotknout toto: Mnohem důležitější než pH moči je pH krve a mezibuněčných tekutin. Proto měříme raději pH slin. Pokud je člověk téměř v pořádku, tak pH moči reaguje na aktuální stav. Jíme-li tzv. zásadotvornou stravu, bude močí odváděn přebytek zásad, jíme-li hodně pro nás "nezdravé" stravy, bude v moči přebytek kyselin. A to jednoduše proto, aby se udrželo optimální pH krve a mezibuněčných tekutin. Toto není nic patologického. Problém však může vzniknout tehdy, když v našem jídelníčku dlouhodobě převažuje "nezdravá" strava a vylučovací a kompenzační mechanismy přebytek kyselin už nezvládají. Organismus je nucen v zájmu zachování pH krve a mezibuněčných tekutin deponovat tyto přebytky do tkání. A pak se může sice stát, že dáme-li si "zdravý" týden, budeme mít moč mírně zásaditou. Je to sice dobré, ale z dlouhodobého hlediska to až tak moc neznamená. Tkáně potřebují pro vyčištění od těchto přebytků zpravidla mnohem delší čas.
.
Zapomínáme také často na to, že nejen "zdravá" strava, "živá" voda či Tepperweinova směs jsou takzvaně zásadotvorné, ale je to také meditace, přiměřený pohyb, pohodová návštěva u spřízněných duší, smích a v podstatě cokoliv, co děláme uvolněně a s radostí. Naopak kyselinotvorné jsou nejen "nezdravé" potraviny, ale i mnohé fyzikální vlivy jako elektromagnetické vlny či geopatogenní zóny. A především kouření, chronická únava, strach a nejistota. Strach je velkým problémem a bohužel řada spřízněných duší, které se snaží pro sebe něco udělat, žít zdravěji či zbavit se nějakých problémů, žije ve strachu, zda se jim to podaří, zda to dělají dobře, zda si neublíží, co jim na to řekne lékař, zda se to nezhorší, zda je okolí bude chápat atd. Toto je také velký problém zejména v současném období, kdy je tlak společnosti na mnohé z nás příliš velký. Je potřeba si i toto uvědomit, přiznat si spousty svých strachů, nebojovat s nimi (jak se nám často radí), ale postupně je zpracovat. Jakoukoli metodou.
.
Musíme si však uvědomit, že užívání  Tepperweinovy směsi nebo jen samotné sody bicarbony (z lékárny) je něco jako
první pomoc. Mnohem důležitější je úprava stravovacích zvyklostí a životního stylu. Ale prosím všeho s mírou. Nejenom překyselení je problém, ale může jím být i dlouhodobý přebytek zásad.
.
A závěrem zjednodušený přehled potravin zvyšujících
u většiny lidí zásaditost a potravin okyselujících.
.
Zásadotvorné: ovoce, zelenina, černá melasa, kefír, živá voda
Kyselinotvorné: maso, ryby, vejce,
černý čaj, perlivé nápoje, obiloviny, pečivo, luštěniny, rýže, mléčné výrobky, cukr

Ale pozor! Všimli jste si toho zdůrazněného "u většiny"? Jsou totiž lidé s tzv. rychlým spalováním, které živočišné výrobky neokyselují. Zájemci najdou podrobnější informace ve Wolcottově knize Metabolické typy.



    Co se týká živé vody, návodů na její výrobu najdete na internetu dost. Takto vypadá můj stařičký aparátek vyrobený někdy před 25 lety. Je to stará zavařovací sklenice, uvnitř novodurová trubka. Dvě elektrody zapojené přes diodu (v hnědé krabičce), jedna uvnitř sklenice, druhá uvnitř bílé novodurové trubky. Na spodní straně novodurové trubky je celofán oddělující mrtvou (kyselou) vodu v novodurové trubce od živé (zásadité) vody ve zbytku sklenice.
.
    Dole pod sklenicí je zobrazen indikátorový papírek dokládající, že voda ve sklenici je mírně zásaditá. Samozřejmě jsme již mimo rozsah, ale důležité je, že na zásaditou stranu.




 
Návštěvní kniha

zpět