Profil: Bohyně přírody, kulturní krajiny a zemědělství. Spojuje život s cykly přírody – co se děje v přírodě, děje se i v člověku. Naučila lidi obdělávat půdu, pěstovat a mlít obilí a péct chleba.

 Je to pracovitá mateřská bohyně, která nerada působí bolest. žije pro děti a pro pomoc jiným lidem. Své děti miluje ať jsou jakékoliv. Odbojné, invalidní, ve vysokém postavení nebo na okraji společnosti. Je to matka na plný úvazek. Mateřství má u ní přednost před prací. Často chce mít děti za každou cenu. Potřebuje kontakt s dětmi, zejména s těmi svými, a to i když jsou dospělé, a s vnoučaty. Je-li třeba, tak své děti svěřuje do péče ne manželovi, ale jiné Démétér. Těžce nese, když se jí děti vymknou z rukou a jdou si vlastní cestou. O děti i vnuky pečuje tak dobře, že je jim to až na škodu (jsou na ní závislí, tloustnou atd.). V období dospívání se děti těžce vymaňují ze závislosti na ní a někdy musí doslova prchnout na druhý konec světa či okresu. S muži nesoupeří, ženám nezávidí manžely, ale nemá-li své, závidí jim děti.

Démétér je praktická a oddaná své věci. Je zaměřena na druhé, pracuje pro ně. Ale pozor! Usiluje dostat ty druhé do závislosti na sobě. Je to proto, že má nízké sebehodnocení. Uplatňuje se jako učitelka, pečovatelka, lékařka či léčitelka. V péči o druhé často nezná míru. Doma se stará, peče, vaří, obdělává zahrádku, zavařuje. Svědomitě zabezpečuje fyzické (zejména) i psychické potřeby svých dětí. Chce však své děti rozmazlovat a chránit i když jsou hodně velké, i dospělé. Stále je kontroluje, vše po nich opravuje. Má potřebu být potřebná. A vzdát se toho je pro ni velmi těžké. Na druhé straně neumí říct ne, zejména svým dětem. Je-li o něčem přesvědčená, že je to správné, nedá se přesvědčit, že z jiného pohledu to tak dobré být nemusí. Podobně se projevuje i v zaměstnání. Vše zvládá sama, i své kolegy bere jako děti a pokud je potřebná, je spokojená. Slouží druhým dost nesobecky.

Démétér sice pracuje s láskou, ale když obětuje část svých vlastních potřeb (a někdy takřka všechny), očekává, že se jí i něco vrátí. Alespoň ve formě uznání. Toho se jí však nedostane, pokud svou péči přehání a vnucuje. To si zpravidla neuvědomuje a považuje příjemce jejich služeb za nevděčníky.

Před únosem své dcery Kory překypuje optimismem. Po únosu je v depresi a smutku. V manželovi své dcery vidí únosce Háda - a to je pak tchyně. Žádný muž pro ni není dobrý. Má pocit, že svou dceru nedostatečně chránila před úklady světa. Tento pocit často přichází již po prvním větším průšvihu. Háda nenávidí hlavně proto, že ze zcela závislé Kory udělal na ní jen částečně závislou Persefónu.

Situaci po únosu řeší to třemi způsoby: Zničí úrodu - výsledky své práce, jde mezi lidi a stará se o jiné děti (lidi), nebo chodí po světě bez cíle, běduje a nedbá o sebe. Tak, jak to vypráví mýtus. Výsledkem je však zahořklá a zklamaná žena. Řešením je třetí možnost. Smířit se s tím, že mládí i děti jsou pryč a najít svou vnitřní Koru, která jí vrátí radost i optimismus, možná i vnitřní mládí a hravost. Dozraje-li takto, zmoudří a ostatní za ní chodí na radu a pro pomoc či podporu. Ale i v těchto případech neumí říct ne.

O mužích si Démétér nedělá iluze. Bere je jako malé nerozumné chlapce, kteří potřebují její péči. Často přehlíží jejich nedostatky a nechává se vykořisťovat. Ba je v těchto případech i omlouvá. Pro samou práci a péči o druhé na ně nemá ani čas. Sex pro ni existuje kvůli plození dětí. Pro Démétér je důležitější než sex tiché a vroucí obětí. Opustí-li ji muž nebo je-li tento vztah špatný, upne svou lásku na syna. Tím jej rozmazluje ještě více, což je mu do života ke škodě. Nehledě k jeho závislosti na ní.

Pokud je její domácnost takzvaně „tichá“ není schopna zcela vypnout svůj pečovací pud a manžel najde vždy něco k večeři a ráno čisté oblečení. Mnohdy patří k tomuto servisu i tichý sex.

 Variace

Mladá žena toužící mít děti a hledající jakéhokoliv partnera, se kterým by to šlo, zpravidla velké dítě, o které by mohla pečovat.

Šťastná maminka (i svobodná) radující se se svých dětí. Spokojená žena, které sice vylétly děti z hnízda, dělající s plným nasazením zázemí svému doma nedominantnímu manželovi, který si její péče váží.

Nešťastná a utrápená matka středního věku, které děti vylétávají z hnízda a která se cítí nedoceněná a nepotřebná.

Starší moudrá žena (často vdova) v běžných záležitostech života ochotně pomáhající druhým, která často neumí říci ne.

 Z mýtu o únosu Persefóny: Mladá Koré, dcera bohyně Démétér, se brodí záplavou květů. Když se sehnula k překrásnému kosatci, otevřela se země, z hlubin vyjelo spřežení boha Háda s černými hřebci, který popadl Koru a unesl ji do podsvětí. Nutno dodat, že se souhlasem jejího otce Dia.

Když se večer Démétér nedočkala své dcery, začala ji hledat. Sluneční bůh Hélios jí osvětlil, co se stalo. Démétér se rozzlobila a v zoufalství ze ztráty jediné milované dcery na protest zničila úrodu, zastavila růst vegetace a na zemi nastal hlad. Nic nesvedl Zeus s rozhněvanou Démétér. Ta nejprve putovala po zemi, hledala svou dceru, plakala, nejedla, nedbala o sebe a nic ji nezajímalo. Pak, aby zapomněla, přijala na nějaký čas v podobě staré ženy službu u rodiny krále Kélea v Eleuzíně.

Až neúroda katastrofálního dosahu donutila Dia poslat do podsvětí Herma s žádostí, aby Hádes Koru propustil. Ale to se mohlo stát pouze, pokud by Koré v podsvětí nic nepojedla. Takový byl dávný úradek bohů. Jenže lstivý Hádes toto věděl a dal nevědomé Koře pojíst sedm jader z granátového jablka. A tak Zeus vymyslel kompromis: Tři měsíce v roce bude Koré (pod jménem Persefóné) žít s Hádem v podsvětí a po zbytek roku bude žít na zemi s matkou. A v období, kdy se Koré chystá do podsvětí, propadá Démétér smutku a spolu s ní chřadne i vegetace. A za tři měsíce, když se vrací, vše se zazelená a rozkvete

Z dalších mýtů: Když bloudila po světě a hledala Koru, využil jejího smutku Poseidón a v podobě koně se s ní pomiloval.

Na svatbě Kadma s Harmonií se na třikrát zoraném poli pomilovala Démétér s  Iásiónem, aby zajistila úrodu. Apollón jim k tomu hrál na lyru a Múzy zpívaly. Z tohoto spojení se narodil Plútós (v našem pojetí aspekt Háda), dárce bohatství, jehož symbolem je roh hojnosti. Zeus však Iásióna za tuto službu lidem zabil bleskem, protože to byl on, kdo se chtěl na tomto místě s Démétér pomilovat.

Když král Erysichtón porazil její posvátný dub, zařídila, aby ho bůh hladu Fames umořil. Bůh hladu sice neměl moc rád bohyni úrody, ale tuto prosbu jí splnil. A Erysichtón jedl a jedl, až nakonec snědl sám sebe.

Když syn krále Kélea Abas řekl, že Demétér hltavě pije, proměnila jej v ještěrku. Askalafa, který prozradil, že Kora snědla v podsvětí pár zrníček granátového jablka, proměnila v sýčka.

Druhému Kéleovu synu Triptolemovi dala Démétér obilná zrna a poslala jej do světa učit lidi orat, sít a sklízet obilí všude tam, kde to ještě neznali. Kélea a Eumolpa zasvětila do svého kultu a mystérií.

Fytalovi, který se k ní choval laskavě, dala fíkovník a naučila jej, jak ho množit a šlechtit.

Vztahy: Má-li uznání, je to skvělá (ale nevášnivá) milenka i partnerka. Nemá ráda konflikty. Partner se nesmí nechat vehnat do závislosti na ní. V mytologii měla milence za účelem plození a úrodnosti Iásióna - vtělení Dionýsa. Ve vztahu s Dionýsem Bakcheem se vzájemně doplňují, on uspokojuje její potřebu pečovat o něj (o nezralého muže) jako o syna. Ona jej uzemňuje a mírní jeho vnitřní traumata. Ale i jejich vztah kolísá mezi nadšením a utrpením.

Má dobrý vztah s Héfaistem, uspokojivý vztah s Diem, který je pro ni důležitý spíše jako otec jejích dětí. Špatný vztah má s Poseidónem, který využívá její situace. Vidí v ní spíše služku. Neoceňuje ji a často i zneužívá její dobroty. Mnozí z těchto mužů nechtějí děti, neboť v tom okamžiku by byla její pozornost přenesena jinam.

Spojenkyní v pracovní oblasti jsou jí Héra a Hestia.