Profil: Veselý a bezstarostný bůh bohémského života, radosti, extáze, vína, radostného zpěvu a divadla. Mystik, tulák, pobuda, dobrodruh a dobrý milenec. Muž zábav a salónů. Nedělá si starosti z toho, co nemůže ovlivnit, snaží se prokličkovat životem bez zbytečného úsilí a bez konfliktů. Ale daří se mu to jen tak napůl. Neklade si vysoké cíle, žije tady a teď. Příjemné chvíle, hezké zážitky, posezení s přáteli, dobré víno, příjemné a milé ženy i spontánní radostný zpěv jsou tím, co jej oslovuje. Je společenský, potřebuje mít spoustu stimulů, kolem sebe druhé lidi, pokud to nemá, je smutný.

Je tvořivý a má chuť do života. Má rád přírodu, oceňuje smyslové prožitky. Přináší nadšení, vášeň i cit, inspiruje básníky – ty, kteří tlumočí lidem radosti, strasti i vůli bohů. Ale pozor! Nechceme-li přijmout jeho dary, vnutí nám je silou. Podobně, jako Hermés dokáže hrát ve svém životě různé role, nasazuje si nejrůznější masky a dokáže vypadat i vážně a seriózně. Proto je v jeho kompetenci divadlo. Původně bylo jeho chrámem.

Je osvobozený od konvencí a pout společnosti. Méně práce a více radosti. Prožívá extázi smyslů, později i duše, a uvědomění si se, jakou součásti přírody. Témata jeho života jsou protikladná. Radost i utrpení, smrt i znovuzrození. Být zraněn a dostávat se z toho, je ústředním tématem jeho života. Hledá vyšší smysl bytí a podle nalezeného poznání se snaží žít. Má problémy s rozhodováním se. Bývá to často způsobeno tím, že v mládí byl maminčiným mazánkem.

Mladý Dionýsos je citlivý, byl vychovávám ženami za nepřítomnosti otce a dokonce v dívčích šatech. Má o ženy zájem, rozumí jim a vyzná se v ženském světě. Je to maminčin chlapec, který se marně snažil udělat otci radost. Snadno se zamilovává a v důsledku toho jde vše stranou, hledá zážitky, škola jej nebaví nebo nudí. Není soupeřivý a nemá dlouhodobější cíle.

Dionýsos Bakcheos (třeštící) je za střízliva okouzlující a má smysl pro romantiku. Pohybuje se jako kyvadélko někde mezi sebevědomím nadšením a nízkou sebeúctou. Nerozumí si s lidmi, kteří jej "nechápou" a kteří po něm žádají příliš přízemní činnosti. Často je obklopen bandou stoupenců, hlavně sympatizujících nebo litujících žen. Žije v určité nejistotě, zda jimi nebude opuštěn a zrazen. Je nestálý jak vůči ženám, tak vůči zaměstnání. Nepřitahuje ho kariéra, sláva ani moc. S jedinou výjimkou a to je úspěch v umění.. Divadlo je sice jeho doménou, ale týmová práce mu nesedí. Někdy propadne vínu až příliš. To je v těch případech, kdy víno přestává být rituálním nápojem a pije se na žízeň nebo na zapomnění. V těchto případech se málokdy dožívá vyššího věku. Pokud se opije, neničí.

Dionýsos Lysios (osvobozující) dospěl již k vnitřnímu jasu. Předcházelo tomu překonání řady zranění i spousta utrpení. Musel se vzdát lecjakého lpění. A to není vůbec jednoduché. K extázi pak nepotřebuje víno ani vnější svět, ale usebrání do sebe. Prožívá radost, extázi ze života jako takového, uvolnění se a osvobození z běžných trampot. Často se stává duchovním vůdcem. A přitahuje především ženy.

 Variace

Zagreos, mladý chlapec radující se ze života, který má ale strach z nátlaku vnějšího světa.

Bakcheos, ze života se radující extatický muž, který je odkázán na vnější zdroje radosti, na víno, ženy, zpěv, tanec, obřad, ….

Lysios, zralý muž prožívající extázi ze života jako takového, který tuto extázi dovede šířit mezi druhé.

Z mýtů: Prvním Dionýsem byl Dionýsos Zagreos – Syn Dia a Koré. Otec mu byl velmi nakloněn, nicméně žárlivá Héra poštvala na hošíka Titány. Zagreos se snažil utéct, vzal na sebe postupně podobu lva, koně, hada a býka. A v té poslední jej Titáni chytili roztrhali. Athéna zachránila jeho srdce, které Zeus spolkl. Z krve vyrostla granátová jabloň. Zbytek těla pohřbil Apollón v Delfách. Se Semelé pak zplodil Zeus nového Dionýsa, který uprchl z Řeka, aby se tam později vrátil přes Thrakii a Malou Asii

Thébská princezna Semelé (vtělení Démétér) na „radu“ Héry požádala svého milence Dia, aby k ní přišel v plném lesku a slávě. Setkání s Diovým božstvím doprovázeným blesky však nepřežila. Jenže v ten okamžik byl počat Dionýsos. Toho si nechal Zeus zašít do stehna a takto jej donosil. Po vynětí ze stehna byl převlečen za děvčátko a vychovávala jej nejprve Semelina sestra Ínó a pak byl schován před Hérou u nysejských (v severní Africe) nymf. Ale Héra je přece našla a seslala na něj třeštící povahu.

Dionýsos se vydal do světa, aby si jej podmanil. Putoval se svým průvodem po zemi doprovázen lidskými ctitelkami mainádami a polobožskými satyry, chlípnými bytostmi s ocasy a kopýtky. Za zvuku fléten a píšťal přinášel lidem umění radovat se, pěstovat vinnou révu a vyrábět víno. Kam průvod přišel, zval Dionýsos všechny ženy do lesů a hor na svou slavnost. Ty, které o tom nechtěly slyšet často dopadly špatně. Například dcery krále Biótie proměnil v netopýry.

Jednou se ve Frýgii ztratil z průvodu Dionýsův druh Silénos. Našli jej rolníci a odvedli ke králi Mídovi. Král Mídás jej uctil, pohostil a odvezl zpět do Dionýsova průvodu. Za tuto službu mu nabídl Dionýsos splnit jakékoliv přání. Král si přál, by vše, čeho se dotkne, se změnilo ve zlato. Měl z toho obrovskou radost a viděl se nejbohatším mužem na světě. Jenže se to dělo i s jídlem a pitím. Nakonec jej Dionýsos tohoto prokletí zbavil.

Krétská princezna Ariadné (původně krétská bohyně) je zaslíbena Dionýsovi Lysiovi. Ale zamiluje se do hrdiny Thésea, který zbavil Krétu Mínotaura. Théseus si ji odváží domů, ale na ostrově Naxu mu ji Dionýsos odnímá a povyšuje opět na bohyni.

Objevuje se na své slavnosti v přestrojení za orientální ženu, jindy se vydává dokonce za Hérakla.

Thébský král Pentheus potíral Dionýsův kult a uvěznil dokonce jednoho z Dionýsových oblíbenců Akoita. Thébský lid však stál na straně Dionýsově. Nakonec se král díky Dionýsovi pomátl a jeho vlastní lid (za účasti vlastní matky) jej zabil.

V Eleusínských mystériích se objevuje Dionýsos jako Iakchos a je zde synem Dia a Démétér.

Vztahy: V partnerce hledá současně milenku a matku. Ženy jej vidí jako příjemného milence, ale coby otec a manžel už není tolik žádán. I když si řada žen myslí, že jej jejich láska změní. Pro děti není dostatečnou autoritou a se zajištěním rodiny si také moc hlavu nedělá.

Kolem Dionýsa Bakchea (třeštícího) jdou v průvodu jeho kněžky (mainády, bakchantky). Je přitahuje jeho zranitelnost a potřeba péče. Na oplátku jim přináší dočasné osvobození od tlaků světa, ale často za cenu utrpení a průšvihů. Je přitažlivý pro řadu žen, zejména pro Afrodíté. Dokáže je naprosto zblbnout. Je dobrým, pozorným, něžným, ale nestálým milencem. Sex je pro něj formou hledání lásky, nikoliv jejím potvrzováním.

Uspokojivý vztah má s Démétér. On uspokojuje její potřebu pečovat o něj (o víceméně nezralého muže) jako o syna. Ona jej uzemňuje a mírní jeho vnitřní traumata. Pokud není příliš hlučný a výstřední, tak i s Persefonou. S ostatními bohy a bohyněmi žije Dionýsos zpravidla v míru, jen Apollónovi, Athéně a starší Héře vadí jeho nezodpovědnost a někdy i přílišná hlučnost.

Partnerkou Dionýsa Lysia je zralá Persefóné - Ariadné, kterou přivádí zpět do normálního života a vysvobozuje z utrpení a průšvihů. Dokáže s ní vytvořit vášnivý vztah na celý zbytek života.

     Dionýsos neobcuje s ženami jako dravec, který je drapne za prsa a pak najednou pustí a hned je pryč. Dionýsos o ně ukládá ustavičně, protože jejich fyziologie do něho ústí. Patří mu nejen šťáva z hroznů, ale každá šťáva životní. ... Blázen po ženách, blázen do ženských, ... ten, kdo se dotýká pochvy, ba ten, kdo ji umí prsty rozechvět jako struny na lyře. ... Dionýsos je jediný bůh, který nemá zapotřebí dávat najevo svou mužnost

Poslední aktualizace 1.6.2008