Bývá zobrazována jako sedící nebo pololežící žena s plody přírody nebo s rohem hojnosti v rukou. Jako Rhea pak žena středního věku s hradební korunou, mezi dvěma lvy nebo na voze taženém lvy. Symboly Rhey: Rozvícený lampa, bubny, dvojitá sekera, lev, ovocné stromy, borovice a dub.
Již v úvodu jsme si řekli, že Matka Země, bohyně Gáia, připadla všem božským bratřím rovným dílem, a že Zeus (představující mentální úroveň) si nárokuje vládu i nad ní. Ale zde nejde o vládu, ale o moudré hospodaření a o moudrou péči. Naše tělo patří stále bohyni Gáie, z ní povstalo a do ní se zase vrátí. Je to nám svěřený vklad, se kterým máme moudře hospodařit a skrze ně uctívat Matku Zemi, bohyni Gáiu, která stála na prvopočátku všeho. Ona zrodila všechny naše vyšší úrovně – vitální, emocionální a mentální a tyto úrovně na ní závisí. Až budováním dalších úrovní se vytváří něco, co je na ní nezávislé.
Aby se toto všechno mohlo podařit (vedou nás k tomu oklikou nemoci a utrpení a přímější cestou buddhismus a zen, ale zpravidla ne ve své komerční formě), musí být ty nižší úrovně jakž takž v harmonii.
Bohyni Gáia nám přináší smyl pro pohodlí i odpočinek, stabilitu až zemitost. Patří jí i základní síla naší bytosti – kundalini. Je to síla, ve které stojí božské archetypy svýma nohama a kterou přeměňují a nechávají projevit v oblastech, kterým vládnou. Nejblíže má k této síle Pan.
V aspektu Rhey má blíže k Démétér: Je to Velká Matka, dárkyně života, zdroj výživy, starostlivá, oddaná, trpělivá, milující. Je schopna chránit své děti. Ve stínovém aspektu je pohlcuje, haní a opouští. Může u dětí vytvořit pocit vinny za svou nezávislost a opuštění mateřského hnízda. Stává-li se však více bohyní země není ta péče o děti tak intenzivní, Je neschopná postavit se přímo krutému manželovi a chrání se nějakou fintou či podvodem (Dia dala na Krétu).
Mýtus říká, že když
Zeus nepěkně naložil se syny Úrana a Gáie, s Títány a Kyklópy, zrodila
Gáia za odplatu dračí obludu Týfóna, a Zeus měl co dělat, aby jej
porazil.