Profil: Umouněný, svalnatý, silný, vytrvalý, trpělivý, zručný a nápaditý bůh ohně a černých řemesel. Je to kovář, mechanik, tesař, v současné době i kuchař, zahrádkář, modelář, řezbář, opravář, hardvérový technik nebo dokonce chirurg. Uspokojuje jej manuální práce. V této oblasti mu to i velmi dobře myslí, je to zároveň kutil i vynálezce, dělník i vývojový inženýr.

Vymýšlí nové typy odlehčených mečů, mechanické sovy (v současnosti letadýlka), mechanické dívky pro tělesně postižené (dnes bychom řekli roboty), zrcadla, kovové nádoby, ozdoby, … výkonnější počítače, lepší programy … nové odrůdy … výživnější a chutnější pokrmy a nápoje atd. Je nositelem technologického pokroku. Jde mu o nové technologie, nové materiály, krásnější, levnější, užitečnější a dokonalejší výrobky.

Vrhá se zpravidla do dvou směrů. Tím prvním je umělecká tvořivost, malíř, sochař, kovotepec, ... Tím druhým je technika. Ať již řemeslník nebo třeba lékař pracující s diagnostickou technikou. Jeho cílem je rozvíjet své schopnosti a dělat užitečné věci. Má strach z nedokonalosti svých výrobků a také z nedokonalosti své. Touží po ocenění, ale sám je neceněný. Oceňováno je spíše jeho dílo.

Je spolehlivý, věrný, soběstačný, zručný i hloubavý. Tvůrčí práce jej velmi uspokojuje, jenže na její úkor často zanedbává ostatní stránky života, ve kterých se mu již tolik nedaří. Život mimo dílnu je pro něj problémem. Je pro něj snazší zvládnout geometrii či novou technologii než se vyznat v lidech. Pracuje raději se stroji, rostlinami nebo zvířaty než s lidmi. Někdy je natolik zaujat svými vynálezy, že si neuvědomuje, že jimi může ubližovat lidem a škodit přírodě. Jeho fyzická ničivost může být obrovská. Ale ačkoliv dovede vybuchnout, je to v podstatě mírotvůrce. Je to emocionální archetyp, který se za svůj hněv stydí, krotí jej a často toho lituje. Nerad ubližuje. Vyhýbá se zbytečným konfliktům. Ale své vnitřní napětí umí uvolnit jen hněvem a prací.

Má rád zavedený pořádek a rychlé změny jej často vyvádí z míry. Nedbá o sebe tolik, jako ostatní bohové, a tím si vysloužil jejich odstup, i když pro ně vyrobil nepředstavitelně krásné a vysoce funkční věci. Berou jej spíše jako velmi schopného výrobce či dodavatele, než jako přítele či milence. Zajímá je více jeho dílo nežli on sám. To jej samozřejmě mrzí. Často je proto nerudný, protivný a hádavý a utíká do samoty. Působí až úzkostlivě a ostýchavě. Byl svržen z Olympu, je tak trochu na okraji dění. Ví, že na Olympu jsou důležitější konexe, pikle a image. Ví, že tam s největší pravděpodobností nikdy patřit nebude. A pokud náhodou Olymp navštíví, tak se tam nebude cítit dobře. V netechnické společnosti si zachovává odstup, pozoruje dění, i když občas i s někým promluví.

Nevyzrálý Héfaistos je protivný ubrblaný mrzout. Nikdy nemluví o svých citech, vyjadřuje je prací. Jeho rodina trpí jeho poněkud jednostrannou orientací. Dům či byt jsou sice v pořádku, kohoutky nekapou, pode dveřmi netáhne. Na zahradě je bazén, ve sklepě sauna. On sám se však nekoupe ani nesaunuje. Na takové věci nemá čas. Ještě je potřeba umýt auto a stočit med. Ani o peníze není zpravidla nouze. Ale když je třeba vykonat zdvořilostní návštěvu, zajít na úřad či do okázalejší společnosti, bručí. Společenské věci a záležitosti ho naprosto nezajímají. Raději si lepí letadýlka nebo vytváří novou počítačovou sestavu. Jeho stinnou stránkou může být i chamtivost. Pak neporadí, nedá, nepůjčí ba i technologii tají.

Zvláštní je jeho přátelství s Dionýsem. Ať již s reálným nebo jen s jeho hájemstvím. Pomocí mírného pití alkoholu se uvolňují jeho zábrany a opatrnost a stává se příjemnějším společníkem. Není to však alkoholik. Raději se druží se ženami, s muži pouze spolupracuje na svém díle, ale málokdy se s nimi baví. Héfaistos je neoblíbený syn a strádá, když nemá dobrý vztah s matkou. Ale i tak touží po uznání z matčiny strany a snaží se jí zavděčit. Ve sporu otce s matkou bývá na straně matky.

Většinou je poctivý a věrný, pokud na něj svět příliš netlačí, i dobrosrdečný. Chce být oceňován a ne kritizován. I sex pro něj musí být vkusný a krásný. Pokud žije s Afrodítou, ta si jej sice považuje pro jeho spolehlivost a dobré materiální zabezpečení, ale neustále mu zalítává.

Za dar technické šikovnosti platí neustálým hledáním fyzické celistvosti, což je v mýtech vyjádřeno kulháním. Ve starším věku se začíná podobat Kronovi. Co dělal celý život, chce dělat stále a nedbá na to, že mu ubývá sil. Navíc se stává sběratelem všeho, co by se mohlo hodit a často také lakomcem. Vyzraje-li, začne o sebe více dbát, přestává kulhat i stranit se lidí. A stává se alchymistou. V jeho ohni se surové stává ušlechtilým a krásným. To platí jak pro jeho díla tak pro jeho duši.

 Variace

Manuelně zručný, pracovitý, nespolečenský, mrzutý a žárlivý "kutil", který dokáže po materiální stránce zabezpečit svou rodinu

Tvůrce nádherných nebo důmyslných "věcí" pro druhé, který je tak trochu na okraji společenského dění.

Alchymista, který při práci na proměně hmoty proměňuje také sám sebe.

Z mýtů: Původně to byl maloasijský démon sopečné činnosti.

Héfaistos byl počat ještě před sňatkem Dia a Héry. Narodil se jako neduživé a nehezké dítě. Měl zkroucená chodidla, vykloubené kyčle a jeho chůze byla přinejmenším legrační. Héře se nelíbil, a navíc se cítila zahanbena, že při své kráse a vznešenosti porodila tak nehezkého potomka.  A tak jej svrhla z Olympu do moře. Zde se jej ujaly mořské bohyně Thétis a Eurynomé. Héfaistos strávil v hlubinách moře devět let. Když však Héra zjistila, že ten krásný šperk, který má na Thétis na krku, vyrobil Héfaistos, začala měnit názor. Zatoužila po těch krásných věcech. Héfaistos se však Héře pomstil. Vyrobil jí krásné křeslo, umně tepané a zdobené. Ale když si do něj Héra sedla, ovinula se kolem ní pevná avšak neviditelná pouta. Marná byla snaha ostatních bohů osvobodit ji. Poslali tedy Herma pro Héfaista. Ale ani Hermés nepořídil. Arés se snažil vyvléct jej z moře násilím. Ale Héfaistos po něm vrhal žhavé kusy železa, až jej zahnal. Nakonec Hermés s Dionýsem Héfaista opili a na oslu odvezli na Olymp. A vlivem vína Héfaistos pozapomněl na křivdu a Héru osvobodil. Héra toužila po krásných Héfaistových výrobcích a proto se chtěla se svým synem usmířit. Zeptala se jej, jaký dar by mohl toto usmíření zpečetit. Héfaistos byl v rozpacích, protože vše, co potřeboval, si uměl vyrobit sám. Ale zrovna v tu chvíli přivedl Hermés na Olymp Afrodítu, která měla být darem pro Área. Když ji Héfaistos uviděl, chtěl za ženu tuto nejkrásnější z bohyň. Zeus protestoval proti nerovnému svazku, ale Héra jej zpracovala. A ostatní bohyně té "potvoře" nehezkého manžela samozřejmě přály. Nakonec byl Héfaistos přijat zpět na Olymp, kde si vybudoval novou dílnu.

První Héfaistovou manželkou byla půvabná Charitka Aglaia (vtělení Afrodíty). Byla mu věrná, ale on na ni pro samou práci neměl čas. A tak jej nakonec opustila. Současnou manželkou je Afrodíté. Tu sice miluje, ale tento vztah není pro něj dobrý. Ona se chce bavit a utíká mu, protože on na takové věci není.

Jednou dokonce pokáral Héfaistos samotného Dia zato, že pověsil Héru po hádce za ruce na nebeskou klenbu. To však nebyl nejmoudřejší čin, jelikož Zeus ho podruhé shodil z Olympu na zem. Když Héfaistos dopadl na ostrov Lémnos, nárazem na zem si zlomil obě nohy. Od té doby má dílnu i zde. Později mu bylo Diem odpuštěno a byl přijat zpět na Olymp.

Na základě Diovy objednávky vyrobil alchymista Héfaistos ze směsi hlíny a vody krásnou dívku Pandóru (všemi dary obdařenou), která by ovlivňovala lidi svou (magickou) mocí, něžným hlasem a pohledem očí podobným pohledu nesmrtelných bohyň. Pelopovi vyrobil protézu ramene, když o to své přišel díky nepozornosti bohyně Démétér.

Trojské války se neúčastnil. Dodával však zbraně oběma stranám. Měl důvod pracovat a vylepšovat. Zbraně byly nejen plně funkční, ale také nádherně zdobené. Když řecký hrdina Achilles začal zabíjet Trójany v řečišti řeky Skamanderu, rozvodnil říční bůh Xanthos tuto řeku a Achilles by se snad utopil, kdyby povodeň nezastavil svým ohněm Héfaistos. Tehdy sklidil obdiv řady bohů i hrdinů.

Pokud roznášel pokrmy na olympských hostinách bohů, tak pro své kulhání a společenskou neobratnost byl ostatním bohům k smíchu.

*****

V pozdějších dobách byly i Héfaistovi přisouzena i zemědělská funkce. Na sopečné půdě se dobře daří vegetaci, zemědělským plodinám i vinné révě.

Vztahy: Těžce se vyjadřuje v oblasti sexu a citů, lehce v práci. Lépe řečeno: City vyjadřuje prací. Má nízké komunikační schopnosti, je to samotář, působí odměřeně a nezajímavě. Má však strach z osamělosti a strach z odmítnutí. Potřebuje se jasně orientovat ve vztazích. Občas má pletky z nymfami, ale není příliš úspěšný.

Héfaistos bývá dobrým manželem, nerad se hádá a problémy v domácností jsou pro ně příležitostí něco upravit či zdokonalit. Je věrný nicméně problémy mohou vzniknout, když tráví nadměrně mnoho času ve své dílně nebo v práci. Anebo když si cení svých výtvorů více než své manželky, kterou považuje za kuchařku, pečovatelku a prostřednici mezi ním a světem.

Přitahuje Afrodítu, svoji inspirátorku. Ale pokud do tohoto vztahu nevloží svůj důvtip, bude mu Afrodíté zalítávat za Áreem. Héfaistos však od manželky očekává věrnost. A tak pravděpodobně jedinou schůdnou cestou pro muže se silným archetypem Héfaista je vypěstovat si i Áreovy rysy. To znamená alespoň o víkendech vytáhnout auto nebo horské kolo, koupit si sportovní oblečení, zajezdit si na koních, nechat se od Afrodíty zasvětit do tajů jednoduchých tanců, zajít s ní do vinárny a chovat se tak, aby se ona mohla pochlubit nejen jeho výrobky, ale i jím samotným. Ale toto není pro Héfaista vůbec jednoduché.

Další Héfaistovou partnerkou bývá nezralá ale hodná Persefóné. Héfaistos pohlcený prací často na ni zapomíná, nevěnuje se jí. A tak se i tato mírná bohyně obrací proti němu. Ne silou, ale přestává komunikovat a upadá do depresí.

A tak mnoho Héfaistů končí ve vlídné náruči Démétér, která jej však má tendenci považovat za velkého kluka, o kterého je možnost se starat. Je mu jakousi náhradou chybějícího vztahu s matkou. Řada Héfaistů se nikdy neožení a zůstává s matkou. Matčina smrt v jeho vyšším věku je ovšem pro něj víceméně katastrofou. Héfaistos touží též po řemeslnici či manažerce Athéně, ale ta jej nechce, dokud on nevyzraje. A přitom by ho mohla uvést do venkovního světa, předvést ostatním, jak je šikovný a úžasný.

Osamělý Héfaistos si klidně opatří za manželku cizinku z méně vyspělé země, která chce získat státní občanství jeho země. Ačkoli je ochoten udělat pro ni hodně, často s ní obdrží i Pandořinu skříňku. Jeho dobroty a naivity ve vztazích je zneužito.

V duši nemá rád Área a Poseidóna.