Profil: Královna vyžadující řád, formu a fakta. Neurčitost, tajemnost, mnohovýznamnosti či doteky krásy ji nijak neoslovují. Manželka (Diova), ochránkyně rodiny a tradice, plnitelka povinností, důstojná, vznešená a krásná. V jejím životě hraje důležitou úlohu zachovávat a udržovat při životě tradiční zvyky a rituály. Takto vyjadřuje svou potřebu příslušnosti k určité skupině. Jako bohyně manželství považuje partnerský vztah za posvátný. A tento vztah jí přináší buď velkou radost nebo velké utrpení. Proč utrpení?

Protože Zeus je velký záletník. Když Héra odhalí další jeho dobrodružství, srší blesky a ohrožuje dotyčnou bohyni či ženu anebo její potomstvo. Dia však nikdy. Její ničivost je obrovská. Snad jen Artemis se jí v tomto vyrovná. Ale ať se rozzlobí jakkoliv, ať je její smutek jakkoliv velký, vždy se touží usmířit. Nakonec Diovi odpustí a pokud utekla, vrátí se na Olymp.

V mládí (jako Hébé) nemá takové charisma jako třeba Afrodíté, na jedné straně je čistá a nevinná jako panenské bohyně, na druhé straně je sebestředná a zaměřená na cíl:  Chce být manželkou, bez partnera se cítí neúplná. Ale chce mít doma někoho, Dia, významného muže. Jde jí o postavení, o vnější uznání. Mladá Héra je obrovsky přizpůsobivá, zajímá se o vše, o co se zrovna zajímá muž. Ale to dnem svatby končí. I sex se v tento den mění. Jenom Zeus zůstal stále stejný – toho nějaký obřad jen tak nezmění.

Héra má smysl pro povinnost, s manželem snáší dobré i zlé a nikdy jej neopustí. Partnerský vztah ji hluboce uspokojuje, dokud se Zeus nevydá na zálety. Ať dokáže v životě čehokoliv, stále cítí, že bez Dia to není ono. Není hloupá, ale vzdělání bere jako prostředek k získání toho nejlepšího možného manžela. Svou kariéru obětuje Diovi, ale očekává za to ocenění. Přátelí se pouze s vdanými ženami, svobodné a rozvedené ohrožují v jejím vidění její manželství. Zájmy manžela jsou pro ni důležitější než potřeby a zájmy dětí. Héra si se svými dětmi rozumí jen když jsou hodné a poslušné. Pokud jsi děti jdou vlastní cestou v rozporu s jejími názory a požadavky, zanevře na ně nebo se s nimi dokonce přestane stýkat.

Muž, který se ve společnosti neprosadil, ať by byl sebeúžasnější, to není nic pro Héru. A tak si zpravidla vybírá úspěšného, ale emocionálně nezralého muže. Ten však nejde do hloubky, ale do šířky. A Héra cítí, že to opět není ono. A maskuje to fasádou dokonalého vztahu. Sex je pro Héru manželskou povinností. Až manželskou prostitucí. Ona to však ví a je s tím smířena. Héra touží v prvé řadě zachovat sňatkem nabyté postavení. Chce se sice také sama prosadit, ale Zeus ji shazuje. V tomto tvoří nerovnocenný pár. Zeus Héře nikdy zcela nevěří, přestože se sní radí i o takových věcech, které by nikomu jinému nesvěřil.

Vztah Héry a Dia rozhodně není klidný a harmonický. Ale nerozpadá se. Diova tvůrčí síla se musí vyjadřovat a je pro ni těžké dodržovat závazky. Héra zase reprezentuje stálost a trvalost, odpovědnost a pravidla. Ale když zahne Héra, Zeus také žárlí a zanechá milenek a hledá ji, ba pronásleduje podobně jako jindy své milenky. Ani jeden z nich si nehraje na mučedníka, neutápí se v sebelítostech a vrací si rány. Po každé hádce se dokáží usmířit. Nepatří jeden druhému. Proto se jejich vztah nerozpadá. Je to boj mezi oddaností a svobodou. Ale jako takový nemá jejich vztah řešení ani východisko. Kromě osobního vývoje. Kompromis je nedokonalé řešení. Za plotem je tráva zelenější a je-li zakázána, je ještě i šťavnatější.

Když se Héra s Diem usmiřuje, je to takřka jako nový sňatek. Pokud si jí však Zeus váží a nezanedbává ji a nezalítá, je velmi spokojená, roste k moudrosti a kvete. Jejím ideálem je zlatá svatba. Ale pozor, v těchto případech bývá až příliš pyšná na své manželství, na své postavení i na úspěchy svého muže. I po rozvodu se cítí jako paní Diová a doufá, že se Zeus jednou na kolenou vrátí. Žije-li sama, velmi tím trpí.

 Variace

Hébé, mladá přizpůsobivá dívka hledající partnera s dobrým postavením. Závidí těm úspěšnějším jejich milence či manžely.

Manželka žárlící na milenky a zájmy svého muže. Bojuje o svá práva a postavení ve vztahu.

Spokojená vdaná žena žijící se zmoudřelým a nezáletným Diem, který ji podporuje a váží si jí. Skutečná královna své říše.

Vdova či rozvedená žena trpící samotou a závidící jiným ženám jejich manžely.

Z mýtů: Poté, co byla Héra vyvržena Kronem, odnesla ji její matka Rheia na kraj země k Ókeánu. Tam Héru vychovala bohyně Thetis (jiná verze uvádí, že byla vychována v Arkádii Pelasgovým synem Temenem). Když ji spatřil její bratr Zeus, zamiloval si ji a uloupil ji Thetidě.

Jindy se zase uvádí, že Héře dlouho nadbíhal, ale ta ho stále odmítala. Nakonec se proměnil v ucouranou kukačku. Byla celá mokrá a prokřehlá. Héře se jí zželelo a tak jí hřála ve svých dlaních. Tu na sebe vzal Zeus svou pravou podobu a svatba byla na spadnutí. To byla velká sláva, jakou Olymp nepamatuje. Jejich líbánky trvaly 300 let. A všichni bohové tehdy uctili Héru svými dary. Mezi nejvzácnější patřil strom plodící zlatá jablka, který později střežily Hesperidky na hoře Atlas, a který byl darem Gaie, bohyně země. Héře a Diovi se pak narodili děti Áres, Héfaistos a Hébé (ale jsou i jiná tvrzení o původu Héfaista a Hébé).

Nezřídka však vznikají mezi Diem a Hérou i spory. Héra Diovi často odporuje a pře se s ním i na poradách bohů. Pak se hromovládný Zeus rozhněvá a Héra rychle umlká, jelikož si vzpomene na tresty, které jí z podobného jednání již kdysi vyplynuly, či které by vyplynout mohly. Mezi nejhorší patřilo zavěšení mezi nebem a zemí za zlaté řetězy a pověšení dvou těžkých kovadlin k jejím nohám. Zeus je také občas Héře nevěrný, a tak se potom Héra mstí alespoň na Diových milenkách a nemanželských potomcích, když nic nesvede s Diem samotným. Avšak i přes tyto problémy je Héra uznávaná jak bohy, tak i svým manželem, který v ní často nalézá oporu.

Po ostudném samoporození Athény Diem zrodila samotná Héra (někteří říkají že Gáia) Týfoea, dračí obludu, která dokonce na čas porazila Dia tím, že ho znehybnila v hluboké jeskyni. Všichni bohové se Týfoea tak polekali, že utekli do Egypta. Jen Hermés se nebál a Dia vysvobodil. Nakonec Zeus vyprovokován Athénou Týfoea přemohl a uzavřel pod Etnu.

Héru dováděly k zuřivosti neustálé Diovy pletky. Sledovat jej vyžadovalo od ní velkou trpělivost a vynalézavost. Mnoho energie dala do shromažďování důkazů a kula plány, jak Dia ponížit a jak se jeho milenkám a jejich dětem pomstít. Někdy se nevěnovala vůbec ničemu jinému. Domnívala se, že Zeus miluje všechny ty bohyně a ženy více než ji. Dionýsa dovedla k šílenství, Semelu lstí přivedla ke smrti, Hérakla mučila velmi těžce splnitelnými úkoly… Ba dokonce zosnovala povstání proti Diovi. Ale přes to všechno jejich manželství trvalo stále a období sporů se střídaly s obdobími vášně po usmíření. I Héra byla lstivá, půjčovala si od Afrodíté její zlatý pás, aby Dia okouzlila, probudila v něm touhu a odvedla jeho pozornost od věcí důležitějších. Například aby v Trojské válce nemohl pomoci Trójanům.

Aby skryl Zeus před Hérou svůj nový objev Ió, proměnil ji v krávu. Jenže Héra na to přišla a požádala Dia, aby jí krávu daroval. To nemohl odepřít. Héra nechala krávu hlídat obra Arga. Na Diovu žádost byla Ió osvobozena z tohoto zajetí Hermem. Héra však na ni poslala obrovského ováda, před kterým musela stále prchat. Až došla do Egypta, byla jí (dle věštby) vrácena původní podoba a muka skončila. 

Když již byla vdaná, tak se ji marně pokoušel svést Ixión, požalovala to Diovi a Zeus jej za to svrhl do podsvětí.

Poté, co obstál ve zkoušce, pomáhala také Iásonovi z města Iólkos. Hérakla zase proslavila svým nepřátelstvím. Jeden z jejích výroků zní: „Chci-li škodit, tak vlastně prospívám“.

Médea (vtělení Héry) byla dcerou krále Kolchidy. Pomohla Iásonovi splnit jeho úkol – přivézt z Kolchidy zlaté rouno. Za slib manželství zradila vlast, otce i tradici a prchla s Iásonem do Řecka. Když se Iáson (vtělení Dia) vrátil, začal pošilhávat po královské koruně. Tu mohl získat pouze sňatkem s královskou dcerou Glauké. A tak opustil Médeu a vyhnal ji ze země. Jako pomstu Médea zabíjí Glauké i jejich dva syny. Iásonovi však nezkřivila ani vlásek.

V trojské válce byla na straně Řeků. Aby odlákala Diovu pozornost od dějů na bojišti, půjčila si od Afrodíty kouzelný pás. Vymluvila se, že chce usmířit mořská božstva Ókéana a Thétidu.

Jelikož neschvalovala Afrodítinu erotickou vstřícnost, znetvořila jejího a Dionýsova syna Priapa, boha plodnosti.

Vztahy: Nejde jí ani tak o lásku ke konkrétnímu muži, ale o nabytí postavení. Být vdanou. Manželem musí být někdo významný, tedy zpravidla Zeus. Často se dává dohromady s Apollónem, který je jí věrný. Když ale zjistí, že Apollón neaspiruje na vrcholné funkce a postavení, a nepodaří-li se jí jej přesvědčit či motivovat, opouští jej. Někdy naletí Poseidónovi, který je schopen nějaký čas skrývat tu bouřlivou tvář. Nekomunikuje s bohyněmi a ženami, které nežijí v trvalém svazku, mohly  by ohrozit její vztah s Diem.

Spojenkyní v duši je jí Démétér. Nemá ráda Poseidóna a Afrodítu.