Profil: Bůh přírody, plodnosti, lesů, luk, pastýřů i ochránce stád. Má zvířecí uši a nohy a na hlavě růžky. Když se narodil, jeho matka Dryopé se polekala a utekla, ale otec Hermés jásal. Apollón mu dal dar nižší věštby. Ale na Olympu sklidil smích. I když mu postoje ostatních bohů nějak moc nevadily, odešel na zem. Obklopují jej zde nymfy (vtělení Artemidy), které tančí za zvuků jeho flétny. Často provází i průvod Dionýsův. Dvoří se nymfám, ale nechápe, že jej pro jeho vzhled často odmítají. Nymfa Pithys byla raději proměněna v borovici a nymfa Sýrinx v rákos, než by se mu oddaly. Ony jsou vtěleními panenské bohyně a on je plný chtíče a vášně. Jiný mýtus však vypráví o lásce Seléné k Panovi. Není divu, neboť Seléné reprezentuje dozrálou a klidnější Artemidou středního věku, milující stejně jako Pan přírodu, hory lesy i zvěř.

Pan má velmi blízko k instinktům, jeho "moudrost" je instinktivní, jeho život je jednoduchý a přímý. Pokud je však Pan v duši, dává nám nezávislost, bezprostřednost, spontánnost, vitalitu, sílu i zdraví. Vyžaduje za to častý pobyt v přírodě. Příliš civilizované prostředí mu nesedí. Nic mu není tak cizí, jako analýzy a plány. Žádný běžný muž ani žena neztělesňuje tento archetyp. Velmi silný Pan nebo dokonce posedlost Panem může být obrovskou výhodou v pralese nebo na pustém ostrově. Pro běžného člověka naší civilizace to znamená rychlou katastrofu, je to totiž propad do bezprostřednosti, přirozenosti, přímosti a vášně a toto nejenže se v naší civilizaci nenosí, ale tomuto člověku hrozí psychiatrická léčebna. Samotný Pan je "rozvraceč" kulturní civilizace, jeho vyšší formy, římský Faun a Silvanus jsou mírnější.

Jinak je Pan docela přívětivý bůh. Když je ale po poledni horko, vyhledává samotu a odpočívá. V tu dobu není radno jej rušit. U těch, kteří to nerespektují nebo jej jinak znepokojují, může vyvolat křikem nebo jen svou přítomností obrovskou úzkost a strach, tzv. panický strach. Nerespektujeme-li jeho nároky, může nám i škodit. Co to znamená respektovat Pana? Naslouchat signálům svého těla, starat se o ně a nepřetěžovat je.

Panův hudební nástroj sýrinx zpodobňuje syčení hada i syčení kundalini, když stoupá. Dává nám nejen sílu ale i prožitky.

Z mýtů: Zamiloval se do nymfy Sýrinx (vtělení Artemidy). Ta před ním ze strachu prchala a on se ji snažil dohonit. Když přiběhla k řece, prosila jejího boha, aby ji před Panem ochránil. Bůh ji vyslyšel a proměnil ji v rákos. Pan uřízl několik různě dlouhých stébel rákosu a udělal z nich zvláštní píšťalu – sýrinx. Aby se mohl s nymfou ještě pobavit. A od těch dob na ni hrává.

Jednou vyzval Pan Apollóna k soutěži ve hraní. Soudcem měl být bůh pohoří Tmólos. Pan hrál na píšťalu, Apollón na lyru. Tmólos přiřknul vítězství Apollónovi. Ale Panův přívrženec král Mídás protestoval. Chválil hru Panovu. Zamračil se Apollón a vyrobil Mídovi oslí uši. A Pan raději zmizel.

Podařilo se mu však svést bohyni měsíce Seléné, když ji oklamal a svoji naturálnost skryl jemným a čistým rouchem.

Vztahy: Muže se silným Panem přitahují nymfy, které jsou vtělením Artemidy a Selény. Ženy se silným Panem se ohlížejí po satyrech, kteří jsou vtělením Pana samotného a po smyslném Dionýsovi Bakcheovi.