Profil: Má dva aspekty. Prvním je Koré, mladá, oduševnělá a bezstarostná dívka. Maminčina poslušná holčička, kterou maminka ovládá více, než je zdrávo. Sama pořádně neví, kdo je a jaké má schopnosti a možnosti. Žije si svůj vnitřní život, v tom vnějším je nejistá. Nedůvěřuje mužům, zejména starším, bere je jako nebezpečné. Přitahuje ji duchovno. Ráda by se osvobodila z vlivu matky, ale nedaří se jí to. Na druhé straně cítí v matce jistotu a bezpečí. Chce dělat matce radost. Často vnitřně ví, co by měla dělat, ale nedokáže to rozumově zdůvodnit. Studium vcelku zvládá, práci si vyhledává klidnou a nenáročnou, ale necítí se tam na svém místě. Stále čeká, že někdo přijde, povede ji životem a vše se tím změní. Ale žádný vztah ji nenaplňuje. Muži ji však odvádějí od matky a to je pro ni dobré. První dítě (Dionýsa Zagrea) často potratí.

Koré se často věnuje esoterickým disciplínám, hledá autority duchovních průvodců i mistrů, kteří by jí pomohli zlepšit její vnitřní nejistotu. Tato motivace ji pomůže jen částečně. Pomoc jde totiž shora, ze "světla". Užívá si přítomnosti učitelů New Age částečně i proto, že jí v dětství chyběl hodný tatínek formátu Dia. Její přerod však nepřichází z nebes, ale z podsvětí.

Koré je unesena Hádem do podsvětí, kde se stává Persefonou. Matka ji považuje za oběť a manžela Háda za únosce. I sama Persefóné se po boku svého muže cítí dlouho jako unesená. Je daleko méně činorodá než ostatní bohyně, Nemá silnou vůli, je spíše pasivní a zpravidla poslušná. Je pro ni těžké zvládat nároky běžného světa. Vše bere příliš vážně. Pokud však na ni manžel a vnější svět nevyvíjí tlak, je milá a sladká. Ráda dělá radost druhým, někdy i za cenu lži. Mnohdy je nevyzpytatelná a manipuluje svým okolím pod rouškou nevinnosti.

Pokud to Hádes přežene a snaží se ji ovládat, je náchylná k depresím, uzavírá se do sebe, mlčí a je pasivní. Pro zachování klidu je ochotna hodně ustoupit. Pokud svým depresím a úzkostem zcela nepropadne, nejsou jen nemocemi, ale nástrojem jejího postupného a bolestivého přetvoření. A dosažení širšího vědomí.

Matkou je mírnou, ale Démétér ji do všeho mluví. Zvládat starší děti je pro ni velmi těžké. Pokud se jí však narodí syn, vymaňuje se často Persefóné ze závislosti na matce a navazuje vztah se synem. V povolání jí nejvíce sedí poradenství, psychologie či sociální práce. Jako psycholog pomáhá druhým projít cestou proměny přes podsvětí. Mnohdy velmi úspěšně, neboť totéž nebo něco podobného ještě před nedávnem sama prožívala.

Pokud zvládne své dozrávání, pochopí, že kromě tělesné krásy a mládí je zde i krása a mládí duše. Až se přestane trápit tím, jak vypadá, co si o ní kdo myslí a jak ji kdo vnímá, přemění se v Ariadné (římská bohyně Libera). V oddanou, citlivou, moudrou, ale duchem mladou ženu, která zná tajemství života i smrti a kterou odvádí na nebesa Dionýsos Lysios (římský Liber). Již se tolik nepodřizuje druhým, začne se věnovat nějaké tvůrčí práci (umění, ezoterice), přestane mít pocit zajetí ve vztahu a je schopna uvidět Háda i sebe ve skutečném světle.   

Variace

Koré, mladá, bezstarostná a mírně naivní dívka, která neví, co chce, kromě toho, že se musí zavděčit matce, někdy i světu.

Nešťastná a utrápená vdaná žena kolísající mezi matkou a manželem, která velmi těžce zvládá požadavky běžného života.

Černá bohyně, zatrpklá žena, u které se vlivem pro ni příliš těžkého života zastavilo zrání.

Ariadné, prosvětlená a vnitřně omlazená žena, která ustála všechny životní krize a zkoušky, věnující se nějaké tvůrčí činnosti a rozdávající radost svému okolí.

Z mýtů: Když Koré dospěla, ucházela se o ni spousta nápadníků. Démétér ji zavřela do jeskyně a nechala hlídat dvěma velkými hady. Zeus ji obelstil a dostal se k ní v podobě hada. Koré s ním počala a porodila Dionýsa Zagrea. Zeus svého syny miloval a měl být dle některých mýtů jeho nástupcem. Jelikož Koru vlastní syn příliš nezajímal, svěřil jej Zeus kurétům. Ale žárlivá Héra na něj poštvala Títány. On před nimi statečně utíkal a snažil se zachránit proměnami ve zvířata. Když se proměnil v býka, Títáni jej roztrhali a sežrali zaživa. Athéna zachránila jeho srdce a Zeus je spolkl. A se Semelé zplodil nového Dionýsa.

Královna ve fénickém Byblu se pyšnila krásou své dcery Myrhy (v některých verzích se jmenovala Smyrna) a prohlašovala, že je krásnější než Afrodíté. Ta potrestala Myrhu tím, že se zamilovala do vlastního otce krále Kinyra. Když se král opil, využila toho a s pomocí chůvy s ním strávila několik nocí. Když na to král přišel, popadl meč a hnal se za Myrhou. Dostihl ji na kraji srázu, kam se chystala skočit. Afrodíté ji v tuto chvíli zachránila a proměnila v myrhový strom. Král rozsekl mečem místo Myrhy strom a z něj vypadl počatý Adónis. Afrodíté jej odnesla do inkubátoru k Persefóně. Když dospěl, Persefóné se do něj zamilovala a nechtěla jej Afrodítě vrátit. Ta si stěžovala na Olympu a nakonec bylo rozhodnuto, že Adónis stráví třetinu roku u Afrodíty, třetinu roku u Persefóny a zbytek bude mít na odpočinek.

Na Krétě byla coby královská dcera Ariadné (původní krétská bohyně vegetace, pozdější římská Libera) zaslíbena Dionýsovi Lysiovi. Ale neunesla jeho velikost a záři a zamilovala se do pozemského hrdiny Thésea (vtělení Área), kterému pomohla zabít Mínotaura. Théseus si ji odvážel do Athén, ale na ostrově Naxos ji opustil. Dionýsos Lysios (Liber) ji však zachraňuje a odnáší ji na nebesa, kde se dočká naplnění.

Vztahy: Persefóné je naučena neodporovat (matce) a to bývá v jejích vztazích kladem. Jejím mýtickým partnerem byl mladší milenec Adónis (vtělení Área) a o generaci starší a zkušenější partneři Zeus a Hádes. Snese se s většinou mužů za předpokladu, že na ni není vyvíjen přílišný nátlak.

Arés ji však bude mít tendenci zneužívat tělesně, Poseidón zase psychicky. Zeus jí bude zalétávat, s Dionýsem se bude oddávat třeštění, ale pokud nebude příliš výstřední a hlučný, mohou vytvořit dobrý vztah.  Apollón a Hermés s ní povedou pro ni nudné intelektuální rozhovory, od Héfaista se dočká spousty krásných věcí. Ale stále jí bude něco chybět a z jejich pohledu to bude draze vydržovaná nepříliš schopná žena. Od Háda se jí dostane bolesti a příkoří. Ale přetvoří ji to. Nesmí na ni však vyvíjet příliš velký tlak, aby neupadla do přespřílišné beznaděje a nestala se ničící Černou bohyní.

Partnerem Ariadné je Dionýsos Lysios.

Žena s dominantní Persefonou je díky své nevýraznosti skvělou (ale zpravidla nenaplněnou) manželkou všech vlídných mužů, protože se nevědomě dokáže stylizovat do jejich vnitřního obrazu ideální ženy (animy).