K lékaři, k léčiteli či k poradci?

Jak se rozhodnout?

 

    Moje odpověď je jednoznačná: Nejprve běžte k lékaři. A postupně zdůvodním, proč. Může se vám stát úraz, tak jako mně. Tady je lékařská pomoc nezastupitelná. To vlevo je moje levá noha v roce 2004. Nikoli však po zlomení, ale po zhojení. Když tento snímek viděl lékař z brněnské Úrazovky, tak se pokřižoval. Měl bych tedy důvod na lékaře nadávat, ale nadávat nebudu.

.

    Razím tuto zásadu. Máš-li nějaký větší zdravotní problém, zajdi nejprve k obvoďákovi, nechť posoudí, oč jde a rozhodne. Nakonec platíme si povinné zdravotní pojištění. Mnohdy potřebujeme i neschopenku. A souběžně můžeš jít k léčiteli nebo alternativnímu poradci. Řada léčitelských či alternativních metod se s přiměřenou lékařskou péči nekříží a dá se říct, že se doplňují.

.

    "Dostaneš-li" akutní zánět nosohltanu, lékař posoudí podle dalších příznaků, zda je nutno tělo podpořit nějakým lékem, anebo je schopno se s tím vypořádat samo. Já vím, většinou dostaneš v tomto případě nějaké antibiotikum, ale podle mých osobních zkušeností ne vždy. A až akutní problém odezní, můžeš s pomocí poradců a léčitelů a hlavně vlastní pílí hledat cestu k tomu, aby se ti onen zánět nosohltanu neopakoval zdánlivě bezdůvodně každé čtyři měsíce. 

..

    Věc se ovšem může vyvíjet poněkud jinak. Máte problém, navštívíte lékaře, on nic nenajde a všechny testy jsou v normě. Například vás bolí často hlava. Obvoďák vás pošle ke specialistovi. Ten nás prohlídne, provede neurologické testy, pak nás pošle na EEG a CT. Všechna vyšetření v normě. Napíše vám tedy alespoň symptomatický lék (analgetikum), zaplatíte nemalý doplatek a v příbalovém letáku zjistíte, že jeden z vedlejších účinků toto léku jsou bolesti hlavy. Zajdete tedy ke druhému specialistovi a ten konstatuje, že většina bolestí hlavy je od páteře a pošle vás na rehabilitaci. Tam zjistí podle rtg snímku, že krční páteř náte docela dobrou a svalstvo krku a horní části hrudníku není až v tak špatném stavu. Ale pro jistotu vám napíší cvičení a elektroléčbu. A tak chodíte dva měsíce na cvičení a na přikládání elektrod. Je to fajn, po dvou měsících jsou ramena volnější, krk pohyblivější, ale hlava vás bolí úplně stejně často a stejně intenzivně jako dříve. A tak je na místě zajít k léčiteli či k poradci.

.

    Nebo máte ekzém. Zajdete na kožní, dostanete mastičku a ekzém za dva dny zmizí. Přestanete mazat a on se za pár dnů zase objeví. Namažete znovu a vše se opakuje. Tak nějak intuitivně cítíte, že by nebylo to pravé ořechové stát se závislým na mastičce. A v tomto okamžiku je na místě zajít k léčiteli či k poradci.

.

    Anebo jste v péči lékaře a ono se to nelepší a nelepší. Anebo vám lékař řekne, že je to chronické a že se s tím musíte už smířit. Že to prostě lepší nebude a že jediné, co se dá dělat, je zpomalit zhoršování. I v tomto případě je na místě zajít k léčiteli či k poradci. A pak je tady prevence. Jednou za dva roky je dobré zajít k lékaři, máme na to nárok a hradí to pojišťovny. Ale i za tímto účelem je na místě zajít k léčiteli či k poradci. Některé jejich metody jsou natolik citlivé, že dokáží zachytit řadu disharmonií ještě dříve, než se projeví bolestí nebo změnami v krevním obraze.

.

    Prosím, nežijme však ve snech, že léčitelé a poradci vyřeší vše, co nevyřešili lékaři. Přestože to mnozí naznačují. To bychom je přeceňovali a lékařům křivdili. A musíme si také uvědomit, že poradce je tady proto, aby radil, ne proto, aby něco udělal za nás. A zpravidla nám poradí, že v našem životě bude potřeba něco změnit. A to se většině z nás moc nechce. Ale je to na nás, buď závislost na mastičce, která má mnohdy i vedlejší účinky, anebo změna životního stylu. A ani když se nám podaří pozměnit svůj životní styl, není úspěch naprosto zaručen. Stává se, že se nám zlepší celková kondice, zlepší se nálada, zlepší se zažívaní, klouby přestanou pobolívat, ale ten ekzém ne a ne zmizet. Tady je už každá rada drahá: Být trpělivý, zkusit jinou metodu, poradit se s někým jiným, ...

.

    Jak se ale v těch léčitelích a poradcích zorientovat? Je to těžké, ale jedno kritérium by tu bylo. Zodpovědný léčitel nebo poradce nikdy nevysazuje léky předepsané lékařem. Rozumný lékař je vysadí sám, když zjistí, že se váš stav zlepšuje. Často si bude ovšem myslet, že ke zlepšení došlo jeho zásluhou anebo "spontánně". Ale to není na škodu.

.

     Co říci na konec: Nevěřte hned tak něčemu, používejte zdravý rozum a dejte na zkušenosti důvěryhodných lidí. Nevěřte tomu, že medicína je všemocná. I když to tak podle reklamy a televizních seriálů vypadá. Není. Velmi často se dozvídáme o jejích úspěších, o transplantacích, umělých kloubech, nových materiálech pro cévní náhrady a podobně. To je v pořádku, jsou to úžasné věci. Ale málokdo si už pokládá otázku, jak je možné, že tyto zásahy či materiály vůbec potřebujeme? Jak je možné, že tolik z nás i přes lékařskou péči se do tohoto stavu dostalo?

.

  PS: Lékaře zabývající se léčitelstvím, homeopatií, ajurvédou a podobnými neoficiálními disciplínami automaticky řadím pro účely tohoto příspěvku mezi léčitele a poradce.

 

 

Návštěvní kniha

zpět