Vedlejší nežádoucí účinky

 

   O vedlejších (nežádoucích) účincích se hovoří převážně v souvislosti s léky. Jako příklad si uveďme lék Endiaron, který se používá při infekčních průjmech. V příbalovém letáku je napsáno, že účinkuje nejen proti bakteriím, ale i proti některým prvokům, kvasinkám a plísním, zatímco mikroorganismy žijící normálně ve střevech neovlivňuje. Nicméně při jeho užití se mohou (údajně vzácně) vyskytnout zažívací obtíže (nevolnost, zvracení), kožní vyrážky a bolesti hlavy. No dobře, řeknete si, užíváme jej ojediněle, spíše jako první pomoc při průjmovém průšvihu, a tak to nějak přežijeme. Souhlasím.

 

   Ale ukazuje se, že je dobré se z tohoto pohledu dívat i na potraviny, průmyslové výrobky a další věci. I ony podobně jako léky mají na nás nejen žádoucí účinky, ale také větší či menší účinky nežádoucí. Následující řádky mohou být inspirací těm, kdo ovládají kineziologický test nebo umí pracovat s kyvadlem.

 

   Použijeme stupnici od nuly po sto. U každého produktu si položíme dvě otázky:

 

      - jak moc ten a ten výrobek (tu a tu věc či ten a ten úkon) potřebuji?

      - jaké má na mne vedlejší (nežádoucí) účinky?

 

   Výsledek zapíšeme ve formě zlomku. Například 80 / 5. Což znamená, že tuto věc zrovna docela potřebuji (80), ale má na mne i nějaké vedlejší nežádoucí účinky (5). Nula znamená, že dotyčný produkt nepotřebuji, eventuálně nemá žádné vedlejší účinky. Stovka pak znamená, že jej enormně potřebuji, eventuálně má obrovské vedlejší účinky. Vedlejší nežádoucí účinky by neměly raději moc přesahovat desítku.

 

   Otázka "jak moc to potřebuji" je lepší, než otázka "jak je to pro mne vhodné", protože zohledňuje jak kvalitu oné věci, tak moje potřeby. Na potřebnost se ptáme také z toho důvodu, že se může jednat o vysoce pozitivní produkt, ale pro mne nemusí být zrovna v tomto období vhodný. Například netrpím-li nedostatkem vitamínu B1, nemá smysl jej dodávat, protože tělo si jej do zásoby uložit neumí. Vitamín A (a nejen on) dokonce v nadměrném množství škodí. Přestože to může být velmi kvalitní produkt.

 

   Na vedlejší účinky se ptám také proto, že pokud některý z vitamínů potřebuji, mohu si z více preparátů vybrat ten s nejmenšími vedlejšími účinky. A vždy si musím být vědom toho, že každý jsme jiný, takže to, co platí pro mne, nemusí platit například pro sousedku. Nebo pro pomyslného průměrného člověka.

 

   Následují příklady pro inspiraci. Jsou to hodnoty získané od více lidí, ale tentýž odstavec je vždy od jednoho.

 

Endiaron:   0 / 10 , tzn. nepotřebuji jej (nemám průjem)

Paralen:   20 / 40 , sice jej trochu "potřebuji", ale má příliš velké vedlejší účinky

 

Rohlík suchý po probuzení:   60 / 12

Rohlík s máslem po probuzení: 75 / 10

Rohlík s Ramou po probuzení: 80 / 30

Rohlík suchý odpoledne:   40 / 15 , vidíme, že záleží i na čase požití

Kaše z ovesných vloček po probuzení:  80 / 3 , takže snídat tuto kaši je pro tohoto člověka vhodnější než rohlíky

 

Jablko z obchodu:   70 / 40 , prospělo by, ale pro vedlejší účinky raději ne.

Okurka z obchodu:   70 / 7

Meduňka ze zahrádky:   10 / 2 , moc nepotřebuje

Koriandr mletý:   40 / 5

Zázvor mletý:   70 / 3, výborný

Med od dědečka:   40 / 2

 

Vykouření cigarety mnou:  10 / 60

Vykouření cigarety sousedem kuřákem:   80 / 70 , vidíme, že soused má nějaký důvod (80), proč kouří

 

Zubní pasta:   10 / 12

Cigaretový popel na čištění zubů:   40 / 20

Lipový popel na čištění zubů:   30 / 2 , takže na zuby raději lipový popel  nežli cigaretový či pastu

 

 

Malá modrá energetická dečka:   90 / 2

Tatáž energetická dečka opraná v saponátu:   90 / 11 , praní ji znehodnotilo

Osobní orgonit:   95 / 9 , to není až tak příznivá hodnota, lepší by bylo 95 / 1, ale i 80 / 1

 

Krém na ruce:   40 / 3

Krém na ruce nošený v kabelce s mobilem:   40 / 14

 

Homeopatikum Thuja 15C:   30 / 1 , dotyčná to moc nepotřebuje

Homeopatikum Thuja 15C přinesené z lékárny v kapse vedle mobilu:   30 / 35 , taková hodnota je vysloveně škodlivá

 

Tinktura z jírovce:   85 / 2

Tinktura z jírovce nošená v kabelce s mobilem:   80 / 13

 

   Vidíme, že řada produktů nacházejících se v bezprostřední blízkosti mobilního telefonu (a dalších zdrojů elektromagnetického pole) je jím negativně ovlivněna. Nesnižuje se ani tak jejich prvotní účinek, ale narůstají nechtěné vedlejší účinky. Co s tím?

 

   Docela dobrým řešením je plechová krabička, do níž dáváme věci, které chceme před elektromagnetickým polem chránit. Například homeopatika, bylinné tinktury, preparáty Joalis, kosmetické přípravky a podobně.

 

   A co člověk, škodí mu mobil či neškodí? Ačkoli ti, které po delším telefonování začne bolet hlava, mají jasno, odpověď ve vší šíři je složitá. Elektromagnetické pole bylo vždy přirozenou součástí našeho životního prostředí a do určité míry jsme na něj adaptováni. Ve fyzice existuje veličina zvaná "dávka". Charakterizuje energii, kterou daný objekt za určitý čas pohltil. Čím je dávka vyšší, tím jsou problémy pravděpodobnější. U gama záření je tato problematika docela dobře zmapována. O tom, jak velkou dávku ze strany mikrovln či radiových vln kdo sneseme, jsem nikdy nic nečetl ani neslyšel. Vědci se zatím jednoznačně nevyjádřili. Možná nechtějí, možná nemohou. Ale je pravděpodobné, že zákonitosti budou podobné.

 

   Co tedy preventivně dělat? Dávka je přímo úměrná délce působení a snižuje se se vzdáleností od zdroje. Takže netelefonovat zbytečně dlouho, pokud možno používat "hands free", mít mobil pokud možno ne v kapse, ale položen několik metrů od nás. No a také nevystavovat zbytečně záření mobilu (a mikrovlnné trouby, radaru a obdobných zařízení) potraviny, léky, kosmetiku a podobně.

 

 

Návštěvní kniha

zpět