Metoda EFT

 

  Stalo se to někdy v roce 2006, kdy jsem na internetu narazil na informaci EFT (Emotional Freedom Techniques neboli techniky emoční svobody, na stránkách Sindy Katayama. Byl zde (a stále je) nabízen manuálek ke stažení. Jenže ten se mi tehdy stáhnout nepodařilo. Na e-mailový dotaz mi bylo odpovězeno, že ze strany webu je vše OK. Tak to asi není pro mne, řekl jsem si a na EFT pozapomněl. 

 

  Na podzim roku 2009 mi položil kamarád Ruda otázku, jestli vím něco o EFT. Že je to něco docela zajímavé. Podíval jsem se na stránky, kde byl nabízen manuál, a tentokrát jsem je stáhnul bez problémů. Manuál mi sice byl srozumitelný, ale moc mne svojí formou nezaujal. Ale naštěstí jsem v knihkupectví narazil na knížku německé autorky Ramony Wagner: EFT – svoboda emocí. A ta mne zaujala svou stručností, jasností a srozumitelností. Později jsem ještě přidal druhou knížku německého autora Horsta Benesche: Proklepej se ku zdraví.

 

  Princip mi byl znám, protože něco podobného jsme se učili už v roce 1996 na semináři o terapii pokládáním kamenů. Rozdíl byl v podstatě jen ve způsobu harmonizace bioenergetického systému. V EFT se poklepávají počáteční nebo koncové body akupunkturních drah. Vlastní postup řešení jedné záležitosti trvá asi tak dvě minuty. Nejprve definujeme problém, například "strach ze psů". A pak za neustálého připomínání si tohoto problému provedeme dvě série poklepů na příslušné akupunkturní body. To je až na několik drobností vše.

 

  Klepat jsem se naučil během jediného odpoledne. Jsem Moravák a tak „klepu“ a ne „ťukám“. A začal jsem odklepávat své strachy, závislosti a vztahové jiskření, o kterých jsem věděl nebo jsem je zrovna prožíval. Byl jsem trpělivý a zanedlouho se začaly dostavovat výsledky. Jak se říká: Pomalu, ale jistě. No a jsou-li výsledky, je i motivace. 

 

  Poprosil jsem jednu moji známou terapeutku, aby se mnou projela mé emoce a vlastnosti, se kterými by bylo potřeba něco dělat. Seznam testovaných vlastností a emocí měl necelých 300 položek. Z toho se mne týkalo ve větší míře 65 položek. Z těchto 65 položek jsem já, začátečník samouk, postupně vynuloval 43 položek, zlepšil 20 položek a tři zůstaly nezměněny. Určitě vás bude zajímat, co jsem odklepával. Jen tak pro zajímavost: Strach z dopravní nehody, strach z letadla, strach ze ztráty rozumu, vnitřní napětí, výčitky svědomí, emocionální poškození babičkou, emocionální poškození matkou a emocionální poškození sourozencem, napětí v hlavě, napětí v pánvi, pocit nesvobody, perfekcionismus,  potlačenou osobnost a další a další. O spoustě z těchto vytestovaných problémů jsem neměl ani tušení.

 

  Povzbuzen výsledky jsem se přihlásil na kurz 1. stupně EFT. Trval jedno odpoledne a zaplatil jsem 1700 Kč. Nedozvěděl jsem se v podstatě nic nového, snad jen to, jak lze postup klepání zjednodušit.  Pro mne bylo ovšem nejdůležitější ověření si, že jsem postup klepání, který mi nikdo neukázal, pochopil správně.

 

  Seznámil jsem s tímto postupem několik mých známých. Kupodivu mnozí z nich dostali velmi rychle důkaz, že to funguje. Například kamarádce povolily už během klepání bolesti v bedrech a kamarádovi se od druhého dne zlepšily vztahy na pracovišti. A také ti z nich, kdo pak klepali sami a vytrvali, mají výsledky. Na rozdíl od mnohých jiných, kteří sice mají kurzy, ale nic praktického nedělají. 

 

  Dále jsem ve vzdělávání v EFT nepokračoval. Nechci se stát terapeutem, nechci se tím živit. Ale jelikož jsem člověk hloubavý, tak si jdu svou cestou. EFT však doporučuji k vyzkoušení všem. Poklepáváním různých bodů na těle nemáte co ztratit. A těm, kteří o to stojí, ukazuji i základní postup. Aby ten začátek měli lehčí než já. A pokud je metoda osloví, je už na nich, jakým způsobem budou pokračovat.

 

Pozor však: Tvůrcem metody je americký inženýr Gary Craig. Na svém webu www.emoferee.com má ZDARMA podrobný návod na práci touto metodou, který neustále aktualizuje. To, co je u nás k dispozici za hodně peněz, je slabý odvar tohoto návodu.

 

 

  Na žádost některých z vás sem přidávám "můj" postup. A úvodem připomínám, že dlouhodobějším používáním tohoto postupu můžeme dosáhnout klidnějšího a spokojenějšího života.  A to tím, že to, co vás trápí, štve či se vám nelíbí pojmenujete a použijete na to níže uvedený postup.

 

Stručný návod, jak si odklepat "jednodušší" problémy

 

1/   Nejprve si ujasním, co chci zrovna řešit. Například jezdím do práce vlakem a vždy, když vidím tu spoustu lidí na peronu, mám strach, že si ve vlaku nesednu. Zpravidla si sednu, ale přesto mne tento strach každý den rozlaďuje. Takže si krátkou a výstižnou větou formuluji tento problém: Mám strach, že si ve vlaku nesednu. Obměnou může být: Vadí mi, když si ve vlaku nesednu.

 

2/   Subjektivně stanovím subjektivní velikost (hloubku, intenzitu) tohoto problému na stupnici 0-10. Nula znamená žádný problém, desítka katastrofu. Problému dám trojku, není to nic hrozného, ale rozlaďuje mne to.

 

 

3/   Nyní provedu úvodní nastavení systému akupunkturních drah takto: Sevřu ruce v pěsti a malíkovými hranami (modrá ploška) svižně klepu (bouchám) jednu o druhou. Přitom si (nejlépe hlasitě či polohlasně) třikrát řeknu: Přestože mám strach, že si ve vlaku nesednu, mám se rád a přijímám se.

 

4/ Následuje poklepávání na červené body. Nejprve je vyjmenuji:

 

- vnitřní strana obočí (klepu dvěma prsty)

- vnější strana obočí (klepu dvěma prsty)

- střed lícní kosti pod okem (klepu třemi prsty)

- žlábek pod nosem (klepu dvěma prsty)

- střed brady pod dolním rtem (klepu dvěma prsty)

- místo pod připojením lícní kosti na hrudní kost, zde klepu pěstí

- ploška v podpaží (tam, kde mají dámy podprsenku), klepu dlaní

- bod v rýze pod prsními bradavkami (klepu třemi prsty) Dámy jej zpravidla pro nesnadnou dostupnost vynechávají

- horní strana zápěstí (klepu dlaní)

- dolní strana zápěstí (klepu dlaní). Pozor, není zobrazena na obrázku.

 

  Na každý bod klepnu 5 - 7 krát a současně si slovy zpřítomním problém. Vzhledem k tomu, že pravolevá nerovnováha drah je v naší populaci velmi častá, klepu na rozdíl od řady jiných autorů na body na obou stranách těla. Zkratky jsou sice možné, ale když se teprve seznamujeme s metodou, nejsou až tak vhodné. I tento postup je již jistým zjednodušením původního postupu objevitele této metody Garyho Craiga. Čili že:

 

Poklepu jednou rukou na vnitřní stranu levého obočí a řeknu si při tom: Mám strach, že si ve vlaku nesednu.

Poklepu druhou rukou na vnitřní stranu pravého obočí a řeknu si při tom: Mám strach, že si ve vlaku nesednu.

Poklepu oběma rukama současně na vnější stranu obočí a řeknu si při tom: Mám strach, že si ve vlaku nesednu.

Poklepu oběma rukama současně na středy lícních kosti a řeknu si při tom: Mám strach, že si ve vlaku nesednu.

Poklepu jednou rukou na žlábek pod nosem a řeknu si při tom: Mám strach, že si ve vlaku nesednu.

 

  A pokračuji v poklepávání dalších výše uvedených bodů, až skončím na ploškách na zápěstí. Na jejich pořadí až tak moc nezáleží.

 

5/   Zakoulím očima na jednu a pak na druhou stranu

 

6/   Poklepu ještě jednou všechny body jako v bodu 4/

 

7/   Zkusím posoudit, zda se subjektivní velikost problému snížila. Někdy to lze hned. V mnoha případech to není možné, musíme tedy počkat, než se s tímto problémem zase setkáte. Tedy v našem případě na příští cestu vlakem. U některých lidí tento postup nezafunguje hned, i když je kontrola velikosti problému snadná, ale třeba od příštího dne.

 

8/   Jsme-li pilní, můžeme odklepat další aspekty řešeného problému. V našem případě aspekt problému vyjádřený větou: Vadí mi, když si ve vlaku nesednu.

 

  Pokud při příštím čekání na vlak zjistím, že to ještě není ono, mohu tento postup zopakovat. Formulace lze v tomto případě obměnit takto: Stále mám strach, že si ve vlaku nesednu.a Stále mi vadí, když si ve vlaku nesednu. Zkušenost ukazuje, že když problém zformuluji přesně, dostaví se výsledky brzy. Pokud jsem příliš obecný a použiji-li třeba formulaci Nerad cestuji vlakem, nebo Vadí mi cestování vlakem, musím klepat dlouho a vytrvale. A přesto není výsledek jistý. Pokud se však dostaví, je docela možné, že se strachem, že si nesednu, zmizí třeba i rozmrzelost nad zpožděními či špinavými záchody.

 

  Zdá se vám to dlouhé a složité. Když se to umí, je to rychlé a snadné. Před chvílí jsem si stopl, jak dlouho trvá mně odklepat si náš vzorový problém Mám strach, že si ve vlaku nesednu. 55 sekund, přátelé, takže výmluva, kde na to vzít čas, neobstojí. Ale i jako začátečníci to zvládnete do dvou minut.

 

  A to je prakticky vše, takže vzhůru do toho a zkoušejte. Začněte těmi komáry, co umoří i koně, je-li jich mnoho. Tedy (zdánlivými) maličkostmi. Nelíbí se vám novostavba na náměstí? Podíval se na vás škaredě soused? Dostali jste v práci k vyplnění další stupidní dotazník? Nemáte rádi Šmouly? Myslíte si, že servírovat brambory ke kuřeti se nehodí? Máte strach, že z vašeho dítěte nevyroste správný člověk? Nejste spokojeni s chováním našich politiků? Tak klepejte a klepejte. Méně o té věci spekulujte, stejně vám to většinou není nic platné, raději o to více klepejte. Výsledky se dostaví. Máte strach z myší, z budoucnosti, z autorit, ze ztráty zaměstnání, ze ztráty partnera, z .....? I se strachy si klepání při průměrné trpělivosti docela dobře poradí.

 

  Důležité je nazývat věci a situace pravými jmény. Takže ne S bábou si moc nerozumím, ale bába mne sere. Ne mrzí mne, že žena neumí dobře vařit, ale sere mne, že žena neumí vařit. A chceme-li být pilní, zkusme všechny aspekty problému, tj. vadí mi, mrzí mne, sere mě i je mi líto, že ...

 

  A na závěr zopakuji, čeho chceme dosáhnout: Abychom se netrápili tím, co zrovna nemůžeme změnit. Aby nám tolik nevadily naše vlastnosti i vlastnosti jiných, se kterými stejně nemůžeme skoro nic dělat. Abychom byli spokojenější s okolím i se sebou samými.

 

  A pokud si stále myslíte, že nalezení času je problém, odklepte si to. A k tomu si přidejte závislost na televizi, na počítači, na internetu, na facebooku a podobně.

 

 

 

Návštěvní kniha

zpět